|
|
Naučné stezky okolím Vařákových pasek
Poslední nacistickou trestnou akcí doslova v předvečer osvobození Valašska (v noci ze 2. na 3. května 1945) bylo vypálení osady Vařákovy paseky nad Lačnovem a zavraždění čtyř jejích obyvatel. O této události se nezachovaly prakticky žádné úřední dokumenty, s největší pravděpodobností nebyla po válce vůbec vyšetřována a je obestřena řadou podivných okolností. Proto se členové ČSOP Valašské Meziříčí rozhodli, že se pokusí najít svědky této tragédie a zjistit okolnosti, za nichž k ní došlo.
Při pátrání po jejich osudu jsme z výpovědí pamětníků zjistili, že partyzáni sehráli při napadení pasek velmi negativní úlohu, což může být jedním z důvodů, proč se o této trestné akci dříve příliš nemluvilo. Na základě dosud zjištěných údajů a z výpovědí dosud žijících účastníků tragédie lze také soudit, že se na této trestné akci podíleli také členové skupiny SS Slovensko - Josef (stejně jako v případě vypálení Ploštiny a Prlova).
Sesbírané informace jsme využili při přípravě tří naučných stezek postupně vybudovaných v okolí Vařákových pasek. Kromě obvyklých přírodovědných a historických zajímavostí se stezky věnují právě neznámému osudu Vařákových pasek a jejich obyvatel. Najdete na nich ve zkrácené podobě dosud nezveřejněná svědectví o poslední velké tragédii konce II. světové války na Valašsku.
Naučná stezka Vařákovy paseky
Trasa: Horní Lideč, žst. - Lačnov - Vařákovy paseky - Lidečko, žst.
Délka: 16 km (15 zastavení)
|
-
V okolí této stezky je soustředěna řada zajímavých kulturních i přírodních památek. Nedaleký Lačnov proslul výskytem vzácného šafránu bělokvětého a je opravdu výjimečný zážitek vidět, když se v dubnu objeví na slehlé uschlé trávě tisíce modravých květů, zejména na přírodní památce Lačnov (u školy) a PP Sucháčkovy paseky jihovýchodně od vsi.
-
Dále cesta vede kolem Lačnovských skal a nad nimi odbočuje k Vařákovým pasekám, které daly naučné stezce jméno. Kdysi tam stála osada, kterou nacisté těsně před koncem II. světové války na konci května 1945 vypálili jako trest za spolupráci s partyzány.
-
Z pasek se trasa vrací na hřeben, kde můžete mezi vrcholy Kopce a Krajčice vidět hojné skalní útvary a izolovaná skaliska, terénní prohlubně, rozsedliny a pseudokrasové jeskyně. Na Kopcích bývalo starověké strážní hradisko. Cílová obec stezky, Lidečko, je známá především díky přírodní památce Čertovy skály, což je příčnými puklinami rozdělená skalní stěna, oblíbená jako cvičná stěna pro začínající horolezce. Nedaleko je také odbočka na skály v Národní přírodní rezervaci Pulčín - Hradisko.
|
|
Naučná stezka Vařákovy paseky II
Trasa: Vařákovy paseky - Pozděchov
Délka: 4 km (5 zastavení)
|
- Na stezce se dozvíte, jak bydleli a žili lidé na odlehlých valašských samotách, ale také třeba jak si osamělý život zpestřovali. Seznámíte se také s některými strašidly, jež se dříve hojně vyskytovala a děsila místní lid v okolí zaniklé obce Svéradov a mytického kopce Klášťov.
- Trasu si můžete projít také naopak – z Pozděchova, kde stojí poslední zastavení. Tato obec má díky své poloze poměrně čisté životní prostředí a zachovalou přírodu v okolí. Na kraji obce, na dohled od turistické značky, byla na soukromém pozemku vyhlášena přírodní památka Pozděchov s šafránem bělokvětým. Nejzajímavější strom v Pozděchově je památná lípa velkolistá s obvodem kmene 507 cm.
- Dochovalo se zde několik roubených chalup, navštívit můžete dva kostely – římskokatolický je zasvěcen sv. Jiří (byl postaven v letech 1700–1710), evangelický byl vysvěcen v roce 1871. Dva pomníky na místních hřbitovech připomínají oběti z vypáleného Prlova a Vařákových pasek a ruského partyzána Grišku.
- Nedaleko od obce směrem na Bratřejov jsou ještě patrné zbytky zajímavé technické památky – tzv. Baťovy železniční tratě, která měla vést z Vizovic do Valašské Polanky.
|
|
Naučná stezka Vizovické vrchy
Trasa: Vizovice - Lhotsko - Klášťov - Vařákovy paseky
Délka: 14 km (14 zastavení)
|
- Stezka navazuje na starší NS Vařákovy paseky. Mezi přírodní zajímavosti patří rozcestí Bařinka, kde pramení řeka Vlára (další pramen Vláry je poblíž rozcestí Svéradov, kde ho vyznačil Klub českých turistů).
- Stezka se ale věnuje především historii tohoto kraje. Doporučujeme odbočku na nejvyšší vrchol Vizovických vrchů Klášťov (753 m n. m., na snímku) kde stálo první starověké hradisko už v době halštatské asi v letech 900–750 př. n. l., hlavní slávu ale zažil za Velké Moravy. Tým archeologa Jiřího Kohoutka (na snímku) během podrobného výzkumu v letech 2005–6 vyzvedl ze země přes 450 železných předmětů, které sem lidé přinášeli zřejmě jako obětiny slovanskému bohu ohně a bouře.
- Na rozcestí pod Svéradovem se odděluje vedlejší větev stezky k osadě Ploština. Tato „historická odbočka“ přináší informace o trestných akcí oddílů SS a gestapa za II. světové války na Valašsku – vypálení Juříčkova mlýna v Leskovci, obce Prlov a především osady Ploština, o níž Ladislav Mňačko napsal slavný román Smrt si říká Engelchen.
- Poté trasa směřuje k další vypálené osadě Vařákovy paseky. Její tragický osud již popsala stejnojmenná naučná stezka, na niž NS Vizovické vrchy navazuje. Poslední 2 zastavení doplňují známé údaje o unikátní fotografie z archivu rodiny Vařáků a o úryvky z jejich kroniky.
|
|
|
|
