OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Valašské ekocentrum » Nejčastější dotazy

Nejčastější dotazy

 

Dotaz:

Brzy zjara pozoruji na silnici při cestě na chatu velké množství rozjetých žab. Proč k tomu dochází a co se s tím dá dělat?

Odpověď:

Jedná se o jarní migrace těchto živočichů na rozmnožiště. Každoročně v jarním období putují některé druhy obojživelníků k vodním nádržím (rybníky, přehrady, tůně), kde se rozmnožují. Na některých lokalitách to bývá i masový výskyt – stovky až tisíce jedinců, kteří se na rozmnožiště stahují ze širokého okolí. Nejnápadnější jsou jarní migrace skokanů hnědých a ropuch obecných. Pokud jim v cestě k rozmnožišti stojí frekventovaná silnice, znamená pro ně tato překážka skutečnou pohromu. Na takových místech pak hynou stovky těchto živočichů pod koly aut. Nejúčinnějším, ale také nejnákladnějším řešením této situace je vybudování podchodů pro tyto živočichy pod komunikací v nekritičtějších místech. Žáby jsou naváděny svodidly k odvětranému a prosvětlenému tunelu a bezpečně přejdou na druhou stranu vozovky. Levnějším a nejpoužívanějším, ale časově dost náročným řešením je instalace záchytné fólie a odchytových nádob na kritické úseky vozovky. Migrující obojživelníci narazí na fólii, putují podél ní a odchytávají se do zakopaných nádob, které musí být min. 2x denně vybírány. Odchycení obojživelníci jsou pak přenášeni přímo na rozmnožiště, případně na druhou stranu do bezpečné vzdálenosti od komunikace. Tah obojživelníků zpravidla naplno vypukne po teplejším dešti večer nebo v noci; pokud znovu mrzne, tak se tah zastaví. Pokud zjistíte masový úhyn obojživelníků na silnici, informujte neprodleně nejbližší odbor životního prostředí vašeho města, případně správu chráněné krajinné oblasti či národního parku nebo nejbližší pobočku Agentury ochrany přírody. Vzhledem k tomu, že většina našich obojživelníků patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů, je nutné mít i pro případný záchranný transfer výjimku k manipulaci s nimi.

Dotaz

Přikrmování ptáků v zimním období

Odpověď:

Proč přikrmovat ptáky během zimního období? V době, kdy krajina zapadne sněhem a jsou silné mrazy, mají ptáci ztížený přístup k přirozené potravě. Drobní zpěvní ptáci mají velmi rychlý metabolismus, takže pokud v nepřízni počasí nenacházejí průběžně dostatek potravy, mohou uhynout. Čím přikrmovat ptáky v zimě? Pro většinu našich ptačích strávníků je nejvhodnější směs různých druhů olejnatých semen, jako je slunečnice, mák, lněné semínko, rozdrcené vlašské či lískové ořechy a dále např. loupaný oves i ovesné vločky, proso. Takovouto směsí se zavděčíme zejména zimujícím sýkorám, ale také např. brhlíkům, zvonkům, hýlům, dlaskům, pěnkavám, stehlíkům či čížkům. Pokud nemáme krmítko, můžeme směs olejnatých semen rozmíchat v rozpuštěném hovězím loji nebo ztuženém pokrmovém tuku a nalít do květináče, rozpůleného kokosového ořechu, kelímku od jogurtu nebo třeba větších rozevřených šišek a po ztuhnutí směsi zavěsit na vhodná místa u domu či na zahradě. Vhodným krmivem pro sýkory, ale také např. pro strakapoudy je hovězí lůj pověšený u krmítka nebo na stromě volně na zahradě. Vrabcům nebo hrdličkám zahradním se zavděčíme i rozdrobeným ztvrdlým pečivem a zimujícím kosům, kvíčalám či brkoslavům zase můžeme pod krmítko přidat pár jablek nebo třeba sušených jeřabin. Jak má vypadat ptačí krmítko? Krmítka mohou být různých tvarů a velikostí, umísťujeme je na zahradě, za oknem domu, na balkoně nebo třeba v lese u chaty. Krmítko nesmí být umístěno v blízkosti prosklených ploch, aby do nich ptáci nenaráželi. Vždy dbejme toho, aby sypané krmivo bylo pokud možno co nejvíce v suchu, nevyfoukával je vítr a přikrmující ptáci se zde cítili v bezpečí před predátory, kterými mohou být např. i naše milovaná kočka či pes. S pravidelným přikrmováním ptáků v malých dávkách je nejlépe začít ještě před začátkem zimy, aby ptáci v době sněhu a mrazů již byli na krmítko zvyklí. V krajně nepříznivém období (vysoká sněhová pokrývka, silné mrazy, námraza nebo led na stromech) denní dávky zvyšujeme. Krmíme přes celou zimu až do jarních dnů, kdy skončí mrazy a sleze sníh.

Dotaz

Kdy potřebují mláďata ježků pomoc?

Odpověď:

Pokud už v září nalézáte na zahradě malé ježky, není nutné je okamžitě sbírat. Obvykle potřebují lidskou pomoc až později. K přezimování má mít ježek hmotnost minimálně 600 gramů, proto je v ohrožení mládě, které váží: v září méně než 200 g, koncem října méně než 400 g a v listopadu méně než 600 g. Ježka v ohrožení je možné dopravit do stanice pro záchranu ohrožených živočichů, ale ty bývají na podzim často tak zahlcené, že je lepší, pokud se o něj postaráte sami. Nejprve byste měli ježka zbavit vnějších i vnitřních parazitů, pak ubytovat v suché, světlé a větratelné místnosti s dostatečným výběhem (1–2 m2). Při vhodném přikrmování je velká šance, že se Vám ježka podaří zachránit. Na jaře ježky vypouštějte v polovině dubna až začátkem května poblíž místa, kde byl nalezen, když neprší a průměrné teploty neklesají pod 5° C. Lidskou pomoc může potřebovat také ježek: zraněný či nemocný (obtížně se pohybuje, je malátný, při dotyku rukou nenaježí bodliny, nestočí se do klubíčka), nalezený venku během dne, nalezený během zimy, chycený v pasti, osiřelé mládě (je třeba ale prověřit, jestli skutečně osiřelé – počkat minimálně 3 hodiny).

!! Toto je jen informativní shrnutí – podrobné informace, jak se o ježky postarat, naleznete zde. Pod článkem si tam můžete stáhnout také metodiku "Ježci – jak jim pomoci" ve formátu pdf.

V případě nálezu zraněného ježka nebo jiného volně žijícího živočicha se můžete obrátit na některou ze stanic pro handicapované živočichy – jejich seznam s mapou je zde.

Dotaz

Co dělat, když chci skácet strom?

Odpověď:

U kácení dřevin rostoucích mimo les se vždy postupuje podle § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Ke kácení dřevin může dojít jen ze závažných důvodů, a to po vyhodnocení jejich funkčního a estetického významu. V případě kácení dřevin je třeba nejprve zjistit, zda se jedná o strom či keř, který je na pozemku ve vlastnictví žadatele (A), či je vlastníkem pozemku jiná osoba, která není totožná s žadatelem kácení (B):

Ad A) Je-li žadatelem právnická osoba, tak ta má povinnost žádat vždy o povolení kácení, aniž záleží na obvodu kmene dřeviny či důvodu. To platí i za předpokladu, že se jedná o kácení z důvodů pěstebních, obnovu porostů či výchovnou probírku. U fyzických osob je tomu jinak. Jestliže se jedná o pěstební, výchovné probírky nebo obnovu porostů, tak nemusí být žádáno o udělení souhlasu orgánem ochrany přírody. Toto kácení musí být pouze oznámeno 15 dní před započetím kácení (tzv. kácení na ohlášení). Jestliže se po uplynutí této lhůty orgán ochrany přírody nevyjádří, tak proti tomu nemá námitek a může být započato s kácením. V opačném případě je zahájeno správní řízení. Jestliže dochází ke kácení z jiných než pěstebních důvodů, tak žadatel musí nejprve zjistit velikost obvodu stromu ve výšce 130 cm nad zemí, a pak mohou nastat dvě varianty: a) Pokud je obvod stromu menší než 80 cm ve výšce 130 cm (plocha keřů je menší než 40 m2), tak nemusí být žádáno povolení k smýcení – kácení probíhá na ohlášení (viz výše). Je-li obvod kmene stromu větší než zmíněných 80 cm (plocha keřů větší než 40 m2), pak žadatel má povinnost si zažádat u místně příslušného orgánu ochrany přírody o udělení souhlasu na základě žádosti o kácení, kterou žadatel získá od orgánu ochrany ŽP. Po vyplnění a podání žádosti je započato správní řízení. Následně je vydáno rozhodnutí o povolení či nepovolení smýcení dřeviny. V případě, kdy je udělen souhlas ke smýcení stromu, tak kácení může proběhnout po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Ad B) Jestliže žadatelem kácení stromu není vlastník pozemku, na kterém strom roste, tak musí být vždy podána žádost o kácení stromu. V rámci tohoto řízení si musí nejprve orgán ochrany přírody vyžádat souhlas vlastníka pozemku, na kterém dřevina roste. Jestliže je tento souhlas udělen, tak probíhá správní řízení stejným způsobem, jak je uvedeno výše v bodě A).

Povolení ke kácení dřevin není třeba, je-li jejich stavem stromu zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Pak ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí jej orgánu ochrany prostředí do 15 dnů po provedení kácení.

Dotaz

Jak se chovat v případě zjištění havárie, při které dojde k znečištění vody či ovzduší?

Odpověď:

V případě, kdy došlo nebo se dá předpokládat, že došlo k průmyslové havárii a následně k znečištění vodního toku nebo okolního ovzduší, je třeba neprodleně nahlásit událost na telefonní linku 158 Policie ČR, na linku 112 integrovaného záchranného systému České republiky nebo na linku 150 záchranného hasičského sboru. Následným krokem je nahlášení této události na Českou inspekci životního prostředí, příslušný krajský orgán ochrany životního prostředí a úřad s rozšířenou působností.

Dotaz

Co znamená zkratka EIA?

Odpověď:

EIA je anglická zkratka výrazu Environment Impact Assessment (český překlad – dopad na životní prostředí). Jedná se o proces hodnocení vlivu a dopadů na životní prostředí. Toto hodnocení probíhá u každého velkého nově realizovaného záměru, např. průmyslové stavby, stavby dálnic, silnic, továren, elektráren. Tento proces probíhá podle zákona 100/2001 Sb., o hodnocení vlivu na životní prostředí. Účelem tohoto hodnocení je nejen popsat všechny negativní vlivy záměru na všechny složky životního prostředí, ale zejména negativním následkům předejít. Tento proces umožňuje veřejnosti vyjádřit připomínky v okamžiku, kdy je zpracovávána veškerá dokumentace k záměru, a předejít tak možným škodám na životním prostředí. Dá se předpokládat, že každý nově realizovaný záměr bude mít nějaký negativní dopad na životní prostředí, avšak cílem hodnocení je vyjmenování, určení a popsání těch negativních vlivů, které budou mít zásadnější vliv. Dále to je snaha zjistit, zda záměr s ohledem na tyto negativní dopady realizovat či nikoliv (přijatelnost záměru). Jestliže se v průběhu tohoto procesu zjistí, že by realizace posuzovaného záměru měla přílišné a nepřijatelné negativní vlivy na krajinu, přírodu, obyvatelstvo nebo životní prostředí obecně, tak by měl orgán ochrany životního prostředí, který má tento proces na starost, vydat nesouhlasné stanovisko k jeho realizaci.

V příloze č. 1 k zákonu 100/2001 Sb., jsou záměry děleny do dvou kategorií, a to na základě jejich rozsahu:

I. Záměry, které podléhají pouze zjišťovacímu řízení; II. Záměry, které vždy podléhají hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA).

Ad I.) Tyto záměry mohou mít negativní vliv na životní prostředí. Nejprve tedy probíhá zjišťovací řízení, ve kterém příslušný úřad zjišťuje, zda a v jakém rozsahu může záměr vážně ovlivnit životní prostředí a obyvatelstvo. Používá přitom kritéria, která charakterizují na jedné straně vlastní záměr a příslušné zájmové území, na druhé straně významné potenciální vlivy na obyvatelstvo a životní prostředí, které ze záměru vyplývají. Zásady pro zjišťovací řízení jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu 100/2001 Sb. Tento proces probíhá na základě oznámení k záměru, které je vypracováno podle přílohy č.3 zák. 100/2001 Sb. Výsledkem zjišťovacího řízení je buď stanovení podmínek a pravidel, za jakých daný záměr může být realizován, nebo nutnost vypracování dokumentace k procesu EIA podle přílohy č. 4 k k zák. č. 100/2001 Sb. Ad II.) Do této oblasti spadají záměry a stavby, u kterých musí být provedeno řízení o hodnocení vlivu na životní prostředí vždy.

V případě zjištění závažných negativních dopadů záměru na životní prostředí nebo při velkém rozsahu záměru může být vyžádán posudek k dokumentaci záměru v procesu EIA. Zadavatelem posudku je vždy orgán ochrany prostředí, který vede toto řízení. Posledním krokem je veřejné projednání, na kterém mohou svůj názor vyjádřit všichni zúčastnění.

Na základě všech těchto kroků je, či není vydáno souhlasné stanovisko s realizací záměru. V případě souhlasného stanoviska jsou v rozhodnutí většinou uvedeny podmínky, které musí být splněny, aby záměr mohl být realizován. Jestliže souhlas udělen není, tak rozhodnutí musí obsahovat zdůvodnění, proč nebyl udělen, a důvody, pro které daný záměr není vhodné realizovat. Je třeba zdůraznit, že řízení EIA neprobíhá podle správního řádu a výsledné stanovisko má pouze doporučující charakter (není závazné) a nelze se proti němu odvolat. V praxi tak může nastat varianta, kdy výsledné stanovisko je negativní, avšak záměr bude i přesto realizován po získání všech potřebných souhlasných rozhodnutí v následných správních řízeních. Těchto případů v České republice naštěstí mnoho nenastalo, avšak stát se to může.

Dotaz

Za jakých podmínek je možno přestěhovat hnízdo čápů ?

Odpověď:

Kde čáp nejčastěji hnízdí a důvody k přestěhování hnízda? Čáp bílý je ptačí druh v ČR všeobecně známý, populární a většinou oblíbený. Žije převážně u lidských sídel, kde si na nejrůznějších objektech staví svá rozměrná hnízda. Velmi často hnízdí např. na továrních komínech, komínech a střechách rodinných domů, zemědělských objektů, v posledních letech si s oblibou staví svá hnízda i na sloupech elektrického vedení. Klasických hnízd na stromech je již málo. Bohužel se velmi často stává, že si čáp postaví hnízdo tam, kde ho není možné ponechat. Vzhledem k tomu, že čáp bílý patří v ČR dle zákona o ochraně přírody mezi zvláště chráněné druhy živočichů (kategorie ohrožený druh), není možné hnízdo bez udělení výjimky odstranit ani z nevhodného objektu. Je proto nutné žádat orgán ochrany přírody (odbor životního prostředí nebo příslušnou správu CHKO či národního parku) o udělení výjimky k přestěhování hnízda čápů.

Jaké jsou nejčastější důvody žádostí o přestěhování čapího hnízda? a) Hnízdo čápi postaví na provozovaný komín. Čápi obsadí funkční komín (nejrůznější soukromé i veřejné objekty, rodinné domy) a zacpou jím průduch, takže komín není možné používat. b) Hnízdo je umístěno na drátech el. vedení. Čápi postaví hnízdo na sloupu el.vedení (NN, VN, VVN), takže se přímo dotýká drátů rozvodné sítě. Dochází k výkyvům napětí a zkratům. c) Hnízdo je umístěno někde, kde ho z hygienických důvodů nelze ponechat. Čápi si hnízdo postaví např. u frekventovaného chodníku, kde ohrožují kolemjdoucí trusem. Řešili jsme případ, kdy si čápi postavili hnízdo v potravinářském provozu, a pokud by nedošlo k přestěhování čápů, hygienik by provoz zastavil. d) Hnízdo je umístěno na střeše objektu a svojí vahou ničí střechu. e) Hnízdo se nachází na objektu, který má být zlikvidován. Hnízdo je umístěno na objektu (nejčastěji komín nebo budova), který je nutno kvůli změně užívání objektu nebo špatnému technickému stavu zbourat.

Dotaz

Jaké jsou možnosti přestěhování čapího hnízda?

Odpověď:

Pokud orgán OP rozhodne o přestěhování čapího hnízda, je nutno posoudit každý případ samostatně s ohledem na danou lokalitu a možnosti umístění náhradního hnízda. Lze to řešit v podstatě dvěma způsoby:

1) Přestěhování čapího hnízda na sloup s podložkou Původní hnízdo se úplně rozebere a přestěhuje i s mláčaty do vhodné vzdálenosti od původního hnízda (čím blíže, tím lépe) na nový objekt – volný sloup s vypletenou podložkou. Podložku (průměr cca 120 cm) vypleteme dostatečně tak, aby mláčata nemohla propadnout či vypadnout z hnízda. Čápi dochovají mláčata na novém hnízdě a následující rok obsadí již toho hnízdo. Optimální doba načasování akce je zhruba kolem poloviny června, kdy mláčata jsou již dostatečně odrostlá. V žádném případě ji nelze provést v době, kdy čápi sedí na vejcích. Sloup s novou podložkou by měl mít přibližně stejnou výšku jako původní hnízdo, respektive by neměl být výrazně nižší. Při jeho umístění je nutno dbát na to, aby čápi měli volný přílet k hnízdu.

2) Přestěhování čapího hnízda na podložku umístěnou nad komín nebo dráty el. vedení Tam, kde hnízdo můžeme ponechat na původním místě, ale nesmí zůstat na průduchu komína či drátech el. vedení, je nejlepším řešením rozebrání původního hnízda a jeho přemístění na podložku umístěnou nad komín či dráty. Čápi tak zůstanou na stejném objektu, ale hnízdo již nezpůsobuje žádné problémy. V tomto případě provedeme přestěhování hnízda před nebo po vyhnízdění čápů.

Dotaz

V létě jsme dokončili zateplení našeho domu pěnovým polystyrenem. Problém je, že na novou fasádu pravidelně zalétá strakapoud a vyklovává do měkkého polystyrenu díry. Proč to dělá a jak se tomu dá zabránit?

Odpověď:

Bohužel odpověč na tuto otázku není jednoznačná a doposud nikdo přesně neprokázal, proč to strakapoudi dělají. Pravda je, že strakapoudi ničí fasády poměrně často a tento nešvar narůstá s množstvím zateplených budov. Jen ve Valašském Meziříčí máme kolem desítky případů ročně, v letošním roce byl podobný problém i se žlunou zelenou. Většinou se problém objeví u nového zateplení, ptáci však na fasádu zalétají i několik let po zateplení, ačkoliv předtím to nikdy nedělali. Příčin této činnosti může být několik. Asi nejpravděpodobnější jsou tyto možnosti:

1) Ptáci se při poklepu na fasádu domnívají, že je zde dutina (podobně jako v nemocném stromě) s možnou potravou. Je možné, že ptáci tesají zejména v místech, kde polystyren dokonale nepřiléhá k fasádě a klepání proto zní dutě. 2) Ptáci chtějí ve vydlabané dutině zahnízdit (tato varianta platí jen v hnízdním období). 3) V jarním období může bubnování do fasády mít význam teritoriální. Datlovití ptáci v jarním období akusticky vyznačují své hnízdní teritorium. 4) Ptákům polystyren či jiná zateplovací hmota chutná. 5) Zalétání na fasády je pro ptáky něčím zajímavým, hmota, kterou vyklovávají, je fascinuje, protože ve volné přírodě se s ní nesetkají. Možná si jen tak hrají.

Ať už platí z uvedených variant či jejich kombinací jakákoliv (může to být i jiný důvod), faktem je, že ptáci páchají značné škody na drahém zateplení budovy.

Dá se ptákům nějak účnně v této činnosti zabránit? Obecně se dá konstatovat, že stoprocentní ochrana fasád proti této činnosti neexistuje. Pomoci může vytrvalé plašení zalétajících ptáků, ať už instalací různých strašáků (zavěšený motouz s navěšenými proužky staniolu, různé plechovky, siluety nebo makety dravců). I na tyto strašáky si ptáci mohou časem zvyknout a neodradí je od činnosti. Vhodné je také fyzické plašení. Pokud uslyšíme ťukání na fasádě, snažíme se strakapouda zaplašit tleskáním či křikem. Pokud už strakapoud do fasády dutinu vytesal, je nutné ji ucpat, např. polyuretanovou montážní pěnou. Jinak hrozí, že v ní strakapoud může zahnízdit, nebo se do ní nastěhují např. vrabci. V případě, že strakapoud v dutině zahnízdí (z dutiny se ozývají mláčata) musíme ponechat ptáky vyhnízdit. Odchycení ptáků do sítě a jejich odvoz dále od objektu je problematické, neboť vypuštění ptáci se většinou vrátí nebo uvolněné teritorium zabydlí jiný strakapoud.

Dotaz

Co dělat s nalezeným ptačím mládětem?

Odpověď:

Často se stává, že nám někdo přinese zdravé nalezené ptáče. To je ale až na zcela výjimečné případy chyba, odnesením z místa nálezu ptáčeti nepomůžete, ale uškodíte. Skoro vždy se o ptačí mládě lépe postarají jeho rodiče než člověk. Jsou totiž dvě možnosti – v prvním případě mládě vypadlo z hnízda, a pak patrně poblíž létají rodiče a ptáče dokrmí a naučí létat. Ve druhém případě pak platí předpoklad, že většina druhů pěvců mláčata krmí ještě 2–3 týdny po opuštění hnízda, i když ještě často neumí létat. Nejvíce nalezenému ptáčeti pomůžete, když ho poponesete do keřů, na větev nebo jiné vyvýšené místo, rodiče si ho už najdou po hlase a dokrmí. Nemusíte se bát doteku, ptáci na rozdíl od savců nemají čich, takže jim kontakt s člověkem nevadí. Pokud už jste mládě odnesli domů, stále ho můžete vrátit na místo nálezu a zjistit, jestli ho rodina stále hledá (vyžaduje to však trpělivost při pozorování). Před vrácením do přírody uložte mládě v klidu a teple, např. do tmavé papírové krabice, a dejte mu napít vody a najíst (viz pokyny – odkaz níže). Domácí odchov pěvců prakticky vždy končí smrtí mláděte, naopak návrat na místo nálezu bývá ve velké většině úspěšný. Odchov se někdy podaří u větších druhů ptáků, ale i ty mají výrazně větší šanci, pokud se vrátí rodičům. Pokud je pták zraněný nebo se rodiče dlouho nevracejí, obraťte se na některou ze stanice pro záchranu živočichů – seznam zde. Můžete se v krajním případě pokusit odchovat ho doma, ale nejdříve si přečtěte Zákonná omezení odchytu a chovu ptáků. Pokud zjistíte, že podle zákona je možné ptáka odchovat, postupujte podle pokynů České společnosti ornitologické. Opět ale platí co nejdříve ptáky napojit a nakrmit.

 

Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.

Přehled komentářů

  1. kosí hnizdo (Josef, 3.6.2016 9:19:12) Odpovědět

    Dobrý den!
    Má se po vylétnutí mláďat kosa - v rohu na balkoně v závěsné umělé květině - hnízdo odstranit, nebo jej ponechat na svém místě, pro nové zahnízdění? A kdy je nejhodnější jej odstranit pro nové zahnízdnění?
    Děkuji! Josef

  2. kosí hnízdo#odpověď (Admin, 15.6.2016 14:59:10) Odpovědět

    Dobrý den, díky za dotaz. Je docela možné, že kos použije hnízdo i pro druhé hnízdění v letošním roce. Pokud Vám tedy hnízdění kosů na balkoně nevadí a kos se rozhodne, že hnízdo využije i pro druhé hnízdění, pak jej odstraňte po vyvedení mláďat. S pozdravem Mirek Dvorský

Aktuality

archiv

Publikace

publikace_VodniAVetrneMlyny.jpg
 

  

Podpořte nás!


Sledujte nás




 

TOPlist