Naučná stezka Veřovické vrchy
Naučná stezka vede z autobusového nádraží ve Valašském Meziříčí přes obec Krhová na hřeben Veřovických vrchů, po němž pokračuje až k turistické chatě na Velkém Javorníku (917,8 m n. m.). Je připraveno její prodloužení až do Frenštátu pod Radhoštěm.
- Stáhněte si pracovní list.
- Stáhněte si pracovní list k navazující NS Velký Javorník
1. zastavení: Valašské Meziříčí – autobusové nádraží
Trasa stezky má na délce cca 20 km celkem 13 naučných zastavení, která návštěvníky informují o přírodních zajímavostech a historii této části Beskyd. Některé úseky vedou i po běžkařské trase, takže javornickou NS můžete částečně absolvovat i v zimě na lyžích.
2. zastavení: Valašské Meziříčí – sklárny
Počátky výroby osvětlovacího skla na Valašsku se datují rokem 1855, kdy významný židovský podnikatel Samuel Reich vybavil a uvedl do provozu sklárnu založenou hrabětem Eugenem Kinským v Krásně nad Bečvou. Závod, který byl na svou dobu velmi moderní, splňoval všechny požadavky průmyslové výroby, i když proti původnímu projektu architekta Ernesta Klose byl asi o třetinu zmenšen.
V době založení huti sortiment výrobků zahrnoval sklo hladké i malované, ověsky k lustrům i hotové křišťálové lustry, cylindry, mimo osvětlovadla i sklenice a kalíšky na nápoje, solničky či cukřenky. Výroba osvětlovacího skla byla ukončena v roce 2002, zůstala jen výroba konusů STV Glass.
3. zastavení: Krhová – střed obce u kapličky
Krhová byla v minulosti velkou zemědělskou obcí s pasekářskými samotami rozkládající se podél potoka Krhůvky. První zmínka o jejím založení pochází z roku 1442. Od vzniku skláren v Krásně r. 1885 v nich pracovala převážná část obyvatel. Ve sklárnách se také organizovalo mnoho spolků, jež v obci působily, např. katolický založený roku 1892, čtenářský a pěvecký (1892), sbor dobrovolných hasičů (1911) či Dělnická tělocvičná jednota (1921).
V roce 1853 byla v obci postavena přízemní škola, ke které v roce 1878 přibylo jedno patro se zvonicí. Z dalších pamětihodností se v obci nachází kaple z roku 1897 a památný kříž z roku 1837.
4. zastavení: Jehličná – u hospody
Sirnaté studené lázně na Jehličné se připomínají už roku 1746, léčilo se v nich železnato-sirnatou vodou. Roku 1861 zde byla zřízena také lázeň, v níž se při terapii využívaly léčebné účinky jedlového jehličí (Wittigsbad). Hostinec Jehličná se díky tomu stal známým výletním místem. Za II. světové války zde rovněž působila zpravodajská skupina „Karel 20“.
Mohutný dub před restaurací patří mezi památné stromy. Měří asi 18 metrů a obvod ve výšce 130 cm nad zemí má 510 cm. Jeho stáří dosahuje dle některých pramenů až 690 let (podle údajů o založení usedlosti a stáří dříve pokáceného blízkého stromu), odborníci ho však odhadují pouze na 300 let. Zřejmě ho tedy obyvatelé usedlosti vysadili později na místě staršího uhynulého stromu.
5. zastavení: Jehličná – U obrázku
Po staletí si generace lesníků předávaly nikdy nekončící štafetu práce, jejíchž výsledků se nedožili. To, že si práce v lese mnohdy vyžádá i obět největší, dokládá blízká kaplička. Byla zde postavena k uctění památky zesnulého lesního robotníka Smolky, který v 18. století v těchto místech za strašlivé bouře zahynul při svozu dříví. Výjev z této tragédie je znázorněn na zadní straně kapličky.
6. zastavení: Pod Trojačkou – hranice Městských lesů
Lesy města Valašského Meziříčí – dějinný přehled (viz dále).
7. zastavení: Přírodní rezervace Trojačka
Přírodní rezervace Trojačka se rozkládá na severně až severozápadně orientovaných svazích ve střední části Veřovických vrchů pod vrcholem Trojačky (709,8 m n. m.). Byla vyhlášena v roce 1966 na ploše 9,86 ha, v roce 2003 byla výměra rezervace zvětšena na současných 60,77 ha.
Hlavním důvodem ochrany je různověký, druhově pestrý, převážně listnatý porost s bohatým bylinným patrem, které je nejvíce nápadné v jarním období (jarní aspekt). Z živočichů jsou nápadní zejména ptáci, z velkých šelem byl v rezervaci zjištěn rys ostrovid a medvěd hnědý.
8. zastavení: Přírodní rezervace Huštýn
PR Huštýn se rozkládá na prudkých severních svazích Veřovických vrchů pod kótou Huštýn (748,6 m n. m.), vyhlášena byla v roce 1999. Na ploše 11,91 ha chrání přirozené porosty s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Ve vrcholové části rezervace se nachází rozsáhlý, až 250 m dlouhý mrazový srub (skalní výchoz, vzniklý mrazovým zvětráváním hornin). Pod ním v kotlině leží mohutné balvanité bloky rozvlečené dále po svahu.
Podobně jako v sousední PR Trojačka je i PR Huštýn výrazná jarním aspektem kvetoucích rostlin a je domovem mnoha živočišných druhů. Z velkých savců zde můžeme najít stopy jelena evropského či prasete divokého, vzácně i rysa ostrovida.
9. zastavení: Výhledové místo mezi Krátkou, rozc. a Huštýnem, rozc.
Před námi se otevírá krásný pohled na malebné Podbeskydí a Lašsko, a pokud není opar nebo nízká oblačnost, zahlédneme i Oderské vrchy. Na severozápadě vystupuje hřeben Petřkovické hůrky a Svince. Přímo pod hřebenem Veřovických vrchů se nacházejí obce Mořkov a Veřovice, z nichž vedou nahoru turistické značky. Významnými body v krajině jsou vápencový lom na vrchu Kotouč nad městem Štramberk, Bílá hora s rozhlednou, město Kopřivnice s Červeným kamenem, Palkovické hůrky. Na severovýchodě uzavírá obzor masiv Ondřejníku. Zejména v zimním období je při dobré viditelnosti možno spatřit i nejvyšší horu Jeseníků – Praděd.
10. zastavení: Krátká – rozcestí se žlutou značkou
Život člověka je nerozlučně spojen s existencí lesa. Lesy ČR, s. p. chápou plnění produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů jako rovnocenné, a proto v rámci tzv. Programu 2000 budují mimo jiné i zařízení sloužící návštěvníkům lesa, jako např. turistická odpočívadla, naučné stezky, lyžařské trasy apod.
Letopočet vzniku nedalekého kříže není znám. Dle pověsti byl postaven sedlákem z Mořkova, který v těch místech svážel s koňským potahem dřevo. Při svážení se snad koně lekli klád padajících z fůry, splašili se a pádili dolů z kopce. Sedlák prý v nebezpečí volal: „Panenko Maria, když se zachráním, postavím tady na tvou počest kříž.“ A tak se i stalo.
11. zastavení: Rozcestí s modrou značkou pod Kamenárkou
Veřovické vrchy jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. CHKO je tvořena horskými pásmy Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků, rozprostírajícími se ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Hlavním posláním CHKO Beskydy je ochrana přírody a krajiny karpatského pohoří se zachovalými zbytky pralesových porostů, pestrou mozaikou druhově bohatých luk a pastvin, políčky a typickou lidovou architekturou.
Listnaté a smíšené porosty v okolí Kamenárky patří do nejcennější I. ochranné zóny. Jsou domovem mimo jiné i vzácné horské sovy sýce rousného, který většinou hnízdí v dutinách po datlu černém. Z velkých druhů šelem se tady pravidelně vyskytuje rys ostrovid.
12. zastavení: Prameny Jičínky
Veřovickými vrchy probíhá evropské rozvodí Odra-Dunaj. Potoky na severní straně Veřovických vrchů odtékají do Baltického moře, potoky pramenící na jižních úbočích do Černého moře. Jedním z potoků, které pramení na severní straně hřebene, je také pramen Jičínky. Nachází se nedaleko od tohoto zastavení, je zastřešen a upraven jako studánka.
Čisté horské potůčky mají velký význam pro celou řadu zejména bezobratlých živočichů, vázaných na vodní prostředí. Z obojživelníků se v těchto potocích rozmnožuje mlok skvrnitý. I když se jedná o nápadného živočicha, žije nočním životem a málokdy ho potkáme.
13. zastavení: Velký Javorník
Velký Javorník je jedním z nejnavštěvovanějších beskydských vrcholů. Jeho jméno je odvozeno pravděpodobně od javorů klenů, které na svazích hory rostou. Podle pověsti zde byli za starodávna pohřbíváni sebevrazi.
Již 14. září 1884 vznikla jako první turistický spolek v Rakousko-Uhersku moravská Pohorská jednota Radhošť, z jejíchž sbírek byla postavena řada beskydských chat a útulen. Podle plánů Aleše Parmy nechala postavit také Javornickou chatu, která byla slavnostně otevřena 4. srpna 1935 a náležela k ní dřevěná hospodářská budova s komorou a prádelnou a otevřená kuželna.
