Naučná stezka Veřovické vrchy

Naučná stezka vede z autobusového nádraží ve Valašském Meziříčí přes obec Krhová na hřeben Veřovických vrchů, po němž pokračuje až k turistické chatě na Velkém Javorníku (917,8 m n. m.). Je připraveno její prodloužení až do Frenštátu pod Radhoštěm.

1. zastavení: Valašské Meziříčí – autobusové nádraží

Trasa stezky má na délce cca 20 km celkem 13 naučných zastavení, která návštěvníky informují o přírodních zajímavostech a historii této části Beskyd. Některé úseky vedou i po běžkařské trase, takže javornickou NS můžete částečně absolvovat i v zimě na lyžích.

2. zastavení: Valašské Meziříčí – sklárny

Počátky výroby osvětlovacího skla na Valašsku se datují rokem 1855, kdy významný židovský podnikatel Samuel Reich vybavil a uvedl do provozu sklárnu založenou hrabětem Eugenem Kinským v Krásně nad Bečvou. Závod, který byl na svou dobu velmi moderní, splňoval všechny požadavky průmyslové výroby, i když proti původnímu projektu architekta Ernesta Klose byl asi o třetinu zmenšen.

V době založení huti sortiment výrobků zahrnoval sklo hladké i malované, ověsky k lustrům i hotové křišťálové lustry, cylindry, mimo osvětlovadla i sklenice a kalíšky na nápoje, solničky či cukřenky. Výroba osvětlovacího skla byla ukončena v roce 2002, zůstala jen výroba konusů STV Glass.

3. zastavení: Krhová – střed obce u kapličky

Krhová byla v minulosti velkou zemědělskou obcí s pasekářskými samotami rozkládající se podél potoka Krhůvky. První zmínka o jejím založení pochází z roku 1442. Od vzniku skláren v Krásně r. 1885 v nich pracovala převážná část obyvatel. Ve sklárnách se také organizovalo mnoho spolků, jež v obci působily, např. katolický založený roku 1892, čtenářský a pěvecký (1892), sbor dobrovolných hasičů (1911) či Dělnická tělocvičná jednota (1921).

V roce 1853 byla v obci postavena přízemní škola, ke které v roce 1878 přibylo jedno patro se zvonicí. Z dalších pamětihodností se v obci nachází kaple z roku 1897 a památný kříž z roku 1837.

4. zastavení: Jehličná – u hospody

Sirnaté studené lázně na Jehličné se připomínají už roku 1746, léčilo se v nich železnato-sirnatou vodou. Roku 1861 zde byla zřízena také lázeň, v níž se při terapii využívaly léčebné účinky jedlového jehličí (Wittigsbad). Hostinec Jehličná se díky tomu stal známým výletním místem. Za II. světové války zde rovněž působila zpravodajská skupina „Karel 20“.

Mohutný dub před restaurací patří mezi památné stromy. Měří asi 18 metrů a obvod ve výšce 130 cm nad zemí má 510 cm. Jeho stáří dosahuje dle některých pramenů až 690 let (podle údajů o založení usedlosti a stáří dříve pokáceného blízkého stromu), odborníci ho však odhadují pouze na 300 let. Zřejmě ho tedy obyvatelé usedlosti vysadili později na místě staršího uhynulého stromu.

5. zastavení: Jehličná – U obrázku

Po staletí si generace lesníků předávaly nikdy nekončící štafetu práce, jejíchž výsledků se nedožili. To, že si práce v lese mnohdy vyžádá i obět největší, dokládá blízká kaplička. Byla zde postavena k uctění památky zesnulého lesního robotníka Smolky, který v 18. století v těchto místech za strašlivé bouře zahynul při svozu dříví. Výjev z této tragédie je znázorněn na zadní straně kapličky.

6. zastavení: Pod Trojačkou – hranice Městských lesů

Lesy města Valašského Meziříčí – dějinný přehled (viz dále).

7. zastavení: Přírodní rezervace Trojačka

Přírodní rezervace Trojačka se rozkládá na severně až severozápadně orientovaných svazích ve střední části Veřovických vrchů pod vrcholem Trojačky (709,8 m n. m.). Byla vyhlášena v roce 1966 na ploše 9,86 ha, v roce 2003 byla výměra rezervace zvětšena na současných 60,77 ha.

Hlavním důvodem ochrany je různověký, druhově pestrý, převážně listnatý porost s bohatým bylinným patrem, které je nejvíce nápadné v jarním období (jarní aspekt). Z živočichů jsou nápadní zejména ptáci, z velkých šelem byl v rezervaci zjištěn rys ostrovid a medvěd hnědý.

8. zastavení: Přírodní rezervace Huštýn

PR Huštýn se rozkládá na prudkých severních svazích Veřovických vrchů pod kótou Huštýn (748,6 m n. m.), vyhlášena byla v roce 1999. Na ploše 11,91 ha chrání přirozené porosty s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Ve vrcholové části rezervace se nachází rozsáhlý, až 250 m dlouhý mrazový srub (skalní výchoz, vzniklý mrazovým zvětráváním hornin). Pod ním v kotlině leží mohutné balvanité bloky rozvlečené dále po svahu.

Podobně jako v sousední PR Trojačka je i PR Huštýn výrazná jarním aspektem kvetoucích rostlin a je domovem mnoha živočišných druhů. Z velkých savců zde můžeme najít stopy jelena evropského či prasete divokého, vzácně i rysa ostrovida.

9. zastavení: Výhledové místo mezi Krátkou, rozc. a Huštýnem, rozc.

Před námi se otevírá krásný pohled na malebné Podbeskydí a Lašsko, a pokud není opar nebo nízká oblačnost, zahlédneme i Oderské vrchy. Na severozápadě vystupuje hřeben Petřkovické hůrky a Svince. Přímo pod hřebenem Veřovických vrchů se nacházejí obce Mořkov a Veřovice, z nichž vedou nahoru turistické značky. Významnými body v krajině jsou vápencový lom na vrchu Kotouč nad městem Štramberk, Bílá hora s rozhlednou, město Kopřivnice s Červeným kamenem, Palkovické hůrky. Na severovýchodě uzavírá obzor masiv Ondřejníku. Zejména v zimním období je při dobré viditelnosti možno spatřit i nejvyšší horu Jeseníků – Praděd.

10. zastavení: Krátká – rozcestí se žlutou značkou

Život člověka je nerozlučně spojen s existencí lesa. Lesy ČR, s. p. chápou plnění produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů jako rovnocenné, a proto v rámci tzv. Programu 2000 budují mimo jiné i zařízení sloužící návštěvníkům lesa, jako např. turistická odpočívadla, naučné stezky, lyžařské trasy apod.

Letopočet vzniku nedalekého kříže není znám. Dle pověsti byl postaven sedlákem z Mořkova, který v těch místech svážel s koňským potahem dřevo. Při svážení se snad koně lekli klád padajících z fůry, splašili se a pádili dolů z kopce. Sedlák prý v nebezpečí volal: „Panenko Maria, když se zachráním, postavím tady na tvou počest kříž.“ A tak se i stalo.

11. zastavení: Rozcestí s modrou značkou pod Kamenárkou

Veřovické vrchy jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. CHKO je tvořena horskými pásmy Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků, rozprostírajícími se ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Hlavním posláním CHKO Beskydy je ochrana přírody a krajiny karpatského pohoří se zachovalými zbytky pralesových porostů, pestrou mozaikou druhově bohatých luk a pastvin, políčky a typickou lidovou architekturou.

Listnaté a smíšené porosty v okolí Kamenárky patří do nejcennější I. ochranné zóny. Jsou domovem mimo jiné i vzácné horské sovy sýce rousného, který většinou hnízdí v dutinách po datlu černém. Z velkých druhů šelem se tady pravidelně vyskytuje rys ostrovid.

12. zastavení: Prameny Jičínky

Veřovickými vrchy probíhá evropské rozvodí Odra-Dunaj. Potoky na severní straně Veřovických vrchů odtékají do Baltického moře, potoky pramenící na jižních úbočích do Černého moře. Jedním z potoků, které pramení na severní straně hřebene, je také pramen Jičínky. Nachází se nedaleko od tohoto zastavení, je zastřešen a upraven jako studánka.

Čisté horské potůčky mají velký význam pro celou řadu zejména bezobratlých živočichů, vázaných na vodní prostředí. Z obojživelníků se v těchto potocích rozmnožuje mlok skvrnitý. I když se jedná o nápadného živočicha, žije nočním životem a málokdy ho potkáme.

13. zastavení: Velký Javorník

Velký Javorník je jedním z nejnavštěvovanějších beskydských vrcholů. Jeho jméno je odvozeno pravděpodobně od javorů klenů, které na svazích hory rostou. Podle pověsti zde byli za starodávna pohřbíváni sebevrazi.

Již 14. září 1884 vznikla jako první turistický spolek v Rakousko-Uhersku moravská Pohorská jednota Radhošť, z jejíchž sbírek byla postavena řada beskydských chat a útulen. Podle plánů Aleše Parmy nechala postavit také Javornickou chatu, která byla slavnostně otevřena 4. srpna 1935 a náležela k ní dřevěná hospodářská budova s komorou a prádelnou a otevřená kuželna.

 

Aktuality

archiv

Publikace

Clipboard01.jpg

  

Podpořte nás!


Sledujte nás


j



 

TOPlist